Představte si šok akvaristy, který ráno najde svého domácího mazlíčka nehybně ležet na dně, zjevně bez známek života, a o několik hodin později se opět vznáší, jako by se nic nestalo.
Nejedná se o scénář z hororu, ale o skutečný jev pozorovaný u některých druhů ryb, který má přísně vědecké vysvětlení.
Nejedná se o skutečné zmrtvýchvstání, ale o stav hlubokého útlumu životních funkcí – torpor nebo anabiózu.
Jedná se o strategii přežití, která se vyvinula evolucí u druhů obývajících vodní plochy vystavené vysychání nebo drastickému zhoršení podmínek.
Nejznámějšími „akvarijními zombiemi“ jsou některé druhy kilofů, které žijí v sezónních kalužích v Africe a Jižní Americe.
Když voda začne mizet, dospělé ryby uhynou, ale jejich jikry, uložené v zemi, upadnou do hluboké diapauzy.
V suchém bahně mohou přežívat měsíce, někdy i roky, a čekat na období dešťů.
Po umístění do akvária mohou tato zdánlivě „mrtvá“ vajíčka po přidání vody náhle „ožít“ a vylíhnout se z nich mláďata.
Dalším příkladem jsou africké dvoukřídlé ryby (Protopterus), které se za sucha mohou zahrabat do bahna, vytvořit kokon ze slizu a zpomalit svůj metabolismus na minimum a přejít na dýchání atmosférického vzduchu.
V tomto stavu mohou zůstat i několik měsíců.
Co to znamená pro akvaristy? Za prvé, nespěchejte s pohřbíváním „mrtvé“ ryby, zejména pokud se jedná o druh náchylný k torporu ve stresu (některé pěnkavy, sumečci).
Opatrně ji přemístěte do samostatné nádoby s čistou vodou a několik hodin ji pozorujte.
Zadruhé, pokud jste zakoupili suchou zeminu nebo rostliny z přírodních stanovišť, připravte se na možné „překvapení“ v podobě vylíhlých kilofů nebo jiných organismů, jejichž vajíčka přežila vysychání.
Za třetí, u druhů, které vyžadují diapauzu jiker (některé druhy rodu Notobranchius), je nutné znovu vytvořit podmínky suchého období, jinak se jikry nevyvinou.
Pochopení těchto jedinečných mechanismů přežití pomáhá vyhnout se panice a správně pečovat o tato zvláštní zvířata, jejichž život je plný úžasných proměn.
