Vyhazujete banánové slupky do koše?
Po přečtení tohoto článku je poběžíte vysypat z kbelíku.
Ukazuje se, že to, co bylo považováno za odpad, je skutečným pokladem pro zeleninovou zahradu.
Zatímco někteří utrácejí peníze za potašová hnojiva, jiní získávají rekordní úrodu z věcí, které málem skončily na skládce.
A úžasné je, že tato metoda funguje i na těch nejchudších půdách a mění zakrnělé výhonky v mohutné rostliny s obřími plody.
Banánová slupka je koncentrátem draslíku, fosforu, vápníku a hořčíku. Tyto prvky jsou zodpovědné za kvetení, nasazování plodů a odolnost vůči chorobám.
Například rajčata krmená slupkami tvoří kartáče s o 30 % více plody a růže vytvářejí poupata velikosti pěsti.
Abyste však mohli využít potenciál slupek, je třeba je správně připravit.
Syrové slupky zakopané na záhonech přitahují mravence a slimáky, a když se rozkládají, uvolňují škodlivé látky. Tajemství spočívá v kvašení.
Nakrájejte kůže na malé kousky, vložte je do skleněné nádoby a zalijte vodou.
Přidejte 1 lžíci cukru na litr tekutiny – tím zahájíte proces kvašení, uzavřete víčkem s otvorem a nechte v teple 7-10 dní.
Hotový nálev sceďte, zřeďte vodou v poměru 1:5 a jednou za čtrnáct dní zalévejte rostliny pod kořenem.
Zbylou hmotu usušte a rozemelte na prášek – je ideálním přídavkem do kompostu nebo zeminy v květináčích.
Proč to funguje
Při fermentaci se ze slupek uvolňují huminové kyseliny, které zlepšují strukturu půdy a pomáhají kořenům přijímat živiny.
Draslík v chelátové formě okamžitě proniká do rostlinných buněk a urychluje dozrávání plodů.
Například okurky zalévané takovým nálevem přestávají hořknout i za sucha a jahody jsou sladší.
Je tu však jedna nuance: nepoužívejte slupky ze zpracovaných banánů.
Ovoce dovezené z tropů je často natřeno fungicidy a parafínem.
Namočte slupky na hodinu do roztoku jedlé sody (1 polévková lžíce na litr), aby se chemikálie smyly.
Další metodou je suché krmení. Slupky válíme v troubě při teplotě 100 °C, dokud nezkřehnou, a poté je rozemeleme v mlýnku na kávu.Vzniklý prášek smíchejte s půdou při výsadbě (1 lžička na jamku) nebo ho rozsypte kolem dospělých rostlin.
Tím ochráníte kořeny před háďátky a houbami a při deštích se do půdy postupně vyluhuje draslík.
Prášek je obzvláště účinný u cibule a česneku – zvětší velikost hlávek o 40 %.
Banánové slupky jsou také zbraní proti mšicím. Čerstvé slupky zalijte vroucí vodou (1:3), 24 hodin na nich trvejte, sceďte a přidejte 1 lžíci tekutého mýdla.
Postříkejte jimi listy rostlin – zápach škůdce vyplaší a lepkavá tekutina jim ztíží pohyb.
Tuto metodu však nepoužívejte v horku: na slunci nálev rychle zkysne a zanechá popáleniny.
Co dělat, když máte hodně slupek a nemáte čas na vaření? Na podzim je zakopejte pod jabloně nebo hrušky.
Na jaře žížaly zpracují slupky na humus a stromy získají podporu pro kvetení.
Hlavní je nedávat slupky na povrch: přilákají vosy a ptáky, kteří poškodí úrodu.
Proč o tom výrobci hnojiv nemluví? Protože banánové slupky jsou zdarma.
Tisíce zahrádkářů však již tuto metodu vyzkoušely. Výsledek? Papriky, které dříve dávaly 5-6 plodů na keř, jich nyní mají dvacet.
Mrkev roste hladká a šťavnatá, zatímco cukety se musí sklízet po kbelících.
Pozor: nadměrné loupání je nebezpečné. Příliš časté hnojení zvyšuje obsah manganu v půdě, což utlumuje růst rostlin: stačí 3-4krát za sezónu.
A nikdy nepoužívejte shnilé slupky – stávají se zdrojem choroboplodných zárodků.
Teď už víte, co promění vaši zeleninovou zahradu v pohádku. Nevyhazujte „zlato“ – uložte ho do mrazáku nebo ho usušte.
Za měsíc se budete divit, jak jste se bez něj mohli obejít.
Zkuste to a sousedé se vás budou ptát na tajemství vaší úrody!
