Podvádění není jen trhlinou v důvěře, je to rozbité zrcadlo, ve kterém jste viděli svou budoucnost.
Bolest je ohlušující, vztek bodá a svět se zdá být vzhůru nohama, píše zpravodaj .
Je možné tyto střepy opět složit dohromady? Ano, ale je to namáhavá práce dvou lidí, která vyžaduje odvahu a upřímnost.
První věc, bez které se neobejdete, je úplná pravda. Ten, kdo podváděl, musí jednou provždy přestat lhát. Polopravdy, zamlčování podrobností jsou nové rány do již zraněné důvěry. Odpovídejte na otázky, i na ty nejnepříjemnější. Bolí to, ale je to nutné k zahájení očistného procesu.
Transparentnost se stává novým pravidlem. Partner, který porušil důvěru, musí být připraven na dočasnou (a přiměřenou!) ztrátu soukromí.
Otevřete partnerské telefony, sdělte plány – ne navždy, ale jako dočasný most přes propast nedůvěry. Nejde o kontrolu z pomsty, ale o bezpečnostní opatření pro poškozenou stranu.
Klíčovým slovem je trpělivost. Důvěra se nevrátí za týden ani za měsíc. Někdo, kdo byl zrazen, bude procházet vlnami bolesti, hněvu, pochybností. To je normální. Vyžadovat „odpustit a zapomenout“ hned je cesta nikam. Buďte trpěliví, dejte svým pocitům čas a prostor.
Rozhovor je vaším hlavním nástrojem. Ne obviňující monology, ale dialog. Mluvte o své bolesti, aniž byste útočili, o svých obavách. Naslouchejte jeden druhému.
Co vedlo k nevěře? Jaké byly díry ve vztahu? Nejde o omluvu činu, ale o pochopení kořenů problému, aby bylo možné jej napravit.
Činy mluví hlasitěji než slova. Důslednost, předvídatelnost, dodržování slibů – to jsou cihly, které pomalu staví novou zeď důvěry. Malé kroky upřímnosti každý den znamenají víc než hlasité sliby.
Je to těžká cesta. Někdy se zdá, že je snazší se rozejít.
Ale pokud oba upřímně chtějí o vztah bojovat, pokud je zde ochota tvrdě pracovat a bezpodmínečná upřímnost, pak i po nejhorší ráně je možné vybudovat něco nového, silného a opravdového.
Zrcadlo bude zjizvené, ale může odrážet budoucnost.
