Mateřství je často vykreslováno jako období bezbřehého štěstí, ale realita pro mnoho žen zahrnuje složitou směs emocí.
Pocit viny z nedostatku neustálé euforie může být těžkým břemenem, uvádí .
Neustálá únava a vyčerpání spánku podkopávají emocionální zdroje potřebné k prožívání radosti. Fyzické vyčerpání přímo ovlivňuje schopnost pociťovat spokojenost.
Pixabay
Společenská očekávání ideálního mateřství vytvářejí nerealistické měřítko, kterému nelze dostát. Tlak na to být „dokonalou mámou“ se stává zdrojem chronického stresu a nespokojenosti.
Ztráta předchozí identity a osobního času vytváří pocity opuštěnosti a nostalgie po minulém životě. Potřeba neustálého soustředění na potřeby dítěte může zastínit vlastní potřeby.
Základní příčinou obtíží je často konflikt mezi instinktivní touhou pečovat a potřebou autonomie. Pocit ztráty kontroly nad vlastním životem a časem způsobuje frustraci.
Nepřiměřená očekávání od sebe a dítěte vedou k frustraci a pocitu selhání. Srovnávání vlastních zkušeností s přikrášlenými obrázky na sociálních sítích posiluje pocity nedostatečnosti.
Nedostatek dostatečné podpory, jak praktické, tak emocionální, nechává maminku samotnou s přetížením. Pocity izolace a nepochopení ze strany ostatních ještě zhoršují emocionální zátěž.
Ignorování vlastních potřeb a pocitů podle zásady „dítě na prvním místě“ vede k hromadění nespokojenosti. Neustálé odsouvání sebe sama do pozadí vyčerpává vnitřní zásoby radosti.
Klíčovým krokem ke štěstí je vědomé přijetí všech pocitů – radosti, únavy i podráždění. Dovolit si být nedokonalý snižuje zátěž viny a otevírá dveře autentickým prožitkům.
Nalezení a vybudování podpůrného systému – partnera, rodiny, přátel, skupiny maminek – je pro znovuzískání zdrojů zásadní. Delegování úkolů a možnost být sama vám umožní restartovat se.
Zavedení malých, ale pravidelných rituálů pro sebe vás znovu spojí s vaší vlastní identitou a přinese mikrodávky radosti. I 15 minut na oblíbenou činnost nebo odpočinek v tichu má terapeutický účinek.
Zaměření na realistická očekávání a drobné každodenní radosti namísto abstraktního „štěstí“ vytváří trvalý pocit naplnění. Vděčnost za chvíle spojení s dítětem navzdory celkové únavě posiluje emoční pohodu.
Přečtěte si také
- Jak mít rád všechny kolem sebe: jednoduché pravidlo, které boří stereotypy a funguje i na odpůrce
- Jak se přestat oddávat prázdným iluzím: skrytý sebeklam – a co dělat, abyste nežili svůj život zbytečně.
