Skrytá deprese se často maskuje jako aktivita a veselost a vytváří iluzi pohody.
Podle zpravodaje lidé s tímto onemocněním mistrně skrývají svou vnitřní opuštěnost za úsměvy a společenskou aktivitu.
Hlavním problémem při diagnostice je absence klasických příznaků, jako je apatie nebo plačtivost. Místo toho se u osoby projevuje hyperkompenzace intenzivní prací nebo nutkavou společenskostí.
Pixabay
Klíčovým znakem „masky radosti“ je prudký pokles energie po sociálních interakcích. Po večírku nebo setkání s přáteli dochází k úplnému vyčerpání, které vyžaduje dlouhé období zotavení v osamění.
Emocionální vyhoření a chronická únava často doprovázejí latentní deprese. Člověk si stěžuje na neustálou únavu, a to i po celonočním spánku nebo dovolené.
Psychosomatické projevy jsou častými průvodci nevyjádřené deprese. Neodůvodněné bolesti hlavy, gastrointestinální problémy nebo svalové napětí mohou být tělesným odrazem duševní bolesti.
Perfekcionismus a strach z chyb zvyšují vnitřní napětí při latentní depresi. Člověk bolestně reaguje na sebemenší kritiku a vnímá ji jako důkaz selhání.
Poruchy spánku jsou důležitým ukazatelem, i když se nejedná o zjevnou nespavost. Přerušovaný spánek, noční můry nebo neustálý pocit únavy po ránu signalizují problém.
Znepokojivým paradoxem je ztráta zájmu o koníčky při zachování sociální aktivity. Člověk nadále navštěvuje akce, ale dělá to automaticky, bez vnitřního zapojení.
Pro latentní depresi je charakteristický negativní vnitřní dialog a pocit viny. Myšlenky typu „jsem přítěží“ nebo „všichni mě tolerují ze zdvořilosti“ se stávají obsedantními.
Odmítání vyhledat odbornou pomoc je způsobeno strachem ze stigmatizace nebo přesvědčením, že „bych to měl zvládnout sám“. Osoba problém popírá a návštěvu psychologa považuje za projev slabosti.
Podpora blízkých vyžaduje citlivost: místo nátlaku je důležitá nenápadná nabídka pomoci. Fráze jako „jsem nablízku, kdybyste si chtěli promluvit“ jsou účinnější než přímé otázky na stav.
Psychoterapie a techniky všímavosti mohou pomoci přerušit cyklus skryté deprese. Spolupráce s psychologem má za cíl obnovit kontakt se skutečnými emocemi a snížit úzkost.
Přečtěte si také
- Kušanašvili se náhle obrátil na Dmitrije Dibrova uprostřed rozvodového řízení
- Životní chyby a neúspěchy: Jak se poučit a přestat opakovat chyby
