Neustálé zabývání se minulými událostmi, křivdami nebo chybami nás zbavuje energie a brání nám plně prožívat radost a možnosti přítomného okamžiku.
Tento stav vytváří pocit uvíznutí a emoční tíhy, uvádí .
Z evolučního hlediska má náš mozek tendenci fixovat negativní zážitky, aby se vyhnul opakování nebezpečí, ale tato užitečná funkce se při nadměrné aktivaci mění v problém. Z psychologického hlediska je fixace na minulost často spojena s nedokončenými gesty nebo vyhýbáním se obtížným současným emocím.
Pixabay
Prožívání neboli nutkavé přehrávání minulých situací aktivuje stejné nervové sítě jako skutečný stres a udržuje vysokou hladinu kortizolu. Tento chronický stres negativně ovlivňuje fyzické a duševní zdraví tím, že vyčerpává tělesné zdroje.
Bez vědomého úsilí o přesun pozornosti se může vzorec uvíznutí v minulosti stát chronickým, což omezuje osobní růst a životní spokojenost. Důsledkem je zvýšená úzkost, deprese a potíže při navazování vztahů.
Praktiky všímavosti nabízejí konkrétní nástroje k trénování pozornosti a jejímu navracení do přítomného okamžiku. Začněte jednoduchým cvičením vědomého dýchání, při kterém se po dobu pěti minut soustředíte na pocity nádechu a výdechu.
Skenování těla pomáhá přesunout pozornost od myšlenek na minulost k fyzickým pocitům tady a teď a uzemnit mysl. Všímejte si kontaktu chodidel s podlahou, teploty vzduchu na kůži nebo pocitů v dlaních.
Pozorujte své myšlenky na minulost jako mraky plující po obloze, aniž byste se zabývali jejich obsahem nebo je hodnotili. Tím rozvíjíte metauvědomění – schopnost vnímat myšlenky jako dočasné mentální události, nikoli jako absolutní pravdu.
Zařaďte krátké „mikropraktiky“ všímavosti do běžných činností: buďte plně přítomni při mytí nádobí, vnímejte vodu a vůni mycího prostředku nebo při procházce vnímejte zvuky a barvy kolem sebe. Tím si procvičíte dovednost být přítomen v každodenním životě.Když se přistihnete, že se noříte do minulosti, jemně se zeptejte: „Kde jsou mé myšlenky teď?“ a vědomě přesuňte svou pozornost na to, co se kolem vás v danou chvíli skutečně děje. Využijte předměty kolem sebe jako kotvy pozornosti.
Kognitivní přehodnocení minulých událostí z přítomné perspektivy, s přihlédnutím k nashromážděným zkušenostem a moudrosti, snižuje jejich emocionální náboj. Cvičení soucitu se sebou samým v takových chvílích, uznání obtíží a podpora sebe sama jako podpora přítele, také uvolňuje sevření minulosti.
Pravidelné cvičení všímavosti mění nervové dráhy, posiluje schopnost mozku soustředit se na přítomnost a snižuje tendenci k automatickému prožívání. Postupem času se rozvíjí trvalý pocit vnitřního klidu a schopnost vybrat si, kam zaměřit pozornost.
Postupně se osvobodíte od automatických reakcí na minulost, čímž se vám otevře prostor pro vědomější rozhodování a skutečné prožívání života v jeho celistvosti. Soustředění na „tady a teď“ se stává přirozeným stavem, který přináší do života jasnost a smysl.
Přečtěte si také
- Jak rozvíjet odolnost vůči stresu: osvědčené techniky pro emoční stabilitu za všech podmínek
- Proč se bojíme dělat chyby: jak proměnit strach v palivo pro růst
